Čauky! 

Slunečné dny ještě naštěstí neskončily, přestože jsou prázdniny už bohužel fuč. Všichni jsme to první ráno školy obrečeli a teď sbíráme síly, abychom přežili do podzimního volna.

Ne, že bych měla ráda školu, doufám, že to takhle nikdo nepochopí, ale podzim je mým nejmilovanějším obdobím vůbec! Horké čaje, teploučké svetry a vaření dýňových polévek a nedělních koláčů s mamkou v kuchyni. Ale taky období, kdy se moje závislost začne projevovat. V létě není na plánování čas, navíc nemám tolik povinností, které by se nedaly zapamatovat. Ale příchodem podzimu - ano, příchodem školy, lépe řečeno - se můj diář zase hezky plní.

Včera takhle koukám do diáře a uvědomím si, že už jen tři měsíce mě dělí od závěrečných stran. Je čas shánět si nový. Tento rok mám po ruce Happy Planner, se kterým jsem opravdu spokojená. Je krásný, přehledný a jednoduchý. Byla jsem připravená po něm sáhnout i příští rok, ale diář, který by byl přesně takový, jaký chci, za stejnou cenu jako Happy Planner?! No to jsem musela omrknout..

Na stránce Personal Planner si vytvoříte svůj vlastní design diáře za celkem slušnou cenu, ale hlavně, poštovné je zdarma! 

Na výběr je z několika velikostí: (kdyžtak prosím ty obrázky poklikejte, ony se pak zvětší)

Jestli počítám správně, tak ten největší vyjde asi na 800 Kč, ale i s poštovným, takže to není až taková hrůza. Chápu, že těm, kteří diáře "nežerou" tak jako já (s prominutím), se to bude zdát pořád hodně peněz, ale já si myslím, že když to bude naprostý originál, klidně i s mou vlastní fotkou, tak to za to stojí. Navíc, pokud byste chtěli Happy Planner, tak vás s poštovným vyjde stejně, ale jen pokud objednáváte přes blitsy.com, ale o tom až jindy.

Vzhled, jak už jsem psala, může být akorát podle vašich představ. Pěkný obrázek z Pinterestu, vaše osobní fotka z alba, minimalisticky jednobarevný a nebo jeden z předem navržených designů. To vše může být obálka vašeho nového diáře. Vybrat si můžete i měsíc, od kterého diář bude začínat, nebo barvu elastické tkaničky, jestli víte, co myslím.

Upravit se dá i vnitřek. Vybrat si můžete, jestli chcete linky, barvy linek, barvu pravítka,.. Ale co se nejvíce líbí mě, je úprava okýnek. Do tohoto diáře, který dělám jen na ukázku, jsem si vybrala okýnka pro tréninky, "TO DO" listy a pak prázdné místo na psaní.

Nesmí chybět ani zadní strany. Mě se líbí omalovánky a sudoku, které se v matice na sto procent hodí.

Stačí dodělat úvodní stránku, která mě osobně přijde celkem nepovedená, ale co se dá dělat.

Youtuberka Belinda Selene navíc do 4.9.2016 nabízí slevu 15% při zadání kódu "B-ELIN-DA16". Takže se určitě o víkendu pusťte do navrhování svého vlastního diáře, sešitu či nástěnného kalendáře.:)

Zdravíčko!

Moc se omlouvám za svou "neaktivitu", musela jsem si poležet pár dní v nemocnici. Nebudu to nějak rozebírat, snad napíšu jen to, že jsem ráda, že už jsem konečně zase doma a můžu se věnovat blogu.

Dnes mám pro vás další recept, další sladký recept, který se hodí na snídani. Já si tyto koláčky peču většinou k večeru, když už mám všechno hotovo a nemám co dělat. Kéž by takových dnů bylo více. Ráno si je dávám k jogurtu, nebo beru na svačinku do školy místo müsli tyčinek.

200g ovesných vloček

50g mandlí

1 lžička kypřícího prášku

mléko

vejce

jablko

skořice

chia

med nebo jiné sladidlo

Mandle dáme do sáčku a hrníčkem je rozlámeme na menší kousky. Smícháme s ovesnými vločkami, mlékem, vajíčkem a kypřícím práškem. Do "kaše" přidáme nastrouhané jablko, skořici, med a chia semínka. Směsí naplníme košíčky na muffiny. Na vrch můžeme přidat ještě více skořice a jablíček a pečeme asi 40 minut na 160°.

Zjistila jsem, že tyto koláčky nejsou pro všechny. Mě osobně velmi chutnají, ale mým rodičům, kteří nejsou moc zvyklí jíst zdravě a bez přidaného cukru, moc nejedou.

Začíná mi připadat, že ze svého blogu začínám dělat nějaký food-blog. Ne že by mi to nějak vadilo, je to určitě tím, že pořád jenom jím. To je ale i tím, že je takové chmurno. Léto mi spíš připomíná podzim a já už zkouším recepty z jablek, těším se na svařáky a trdelníky na vánočních trzích a přitom má být venku 30 stupňů a já si mám užívat tepla. Podzim ale miluju z celého roku nejvíc a čím víc se blíží, tím víc se na něj zase těším.

Dneska se ale ještě poohlédnu po létu. Do rukou se mi totiž dostala skvělá domácí borůvková marmeláda a přítele hned napadlo dát si palačinky a horké borůvky. Byla to lahodná dobrůtka a tady je recept na 2 porce:

TĚSTO

150g ovesných vloček

mléko

2 vejce

med

špetka soli

odměrka proteinu (třeba čokoládového)

OCHUCENÍ

bílý jogurt

domácí marmeláda (ve které jsou kousky ovoce)

Přísady na těsto smícháme dohromady a umixujeme, aby nám vzniklo tužší, trochu hrudkovité těsto. Opečené palačinky polijeme jogurtem a ovocnou marmeládou, kterou dáme na 30 sekund do mikrovlnky. Já použila domácí borůvkovou, ve které jsou celé ty borůvky cítit.

Palačinky jsou mojí nejoblíbenější snídaní, proto určitě v průběhu zveřejním spoustu dalších variací.

Bohužel, než jsem stačila svůj výtvor vyfotit tak, jak jsem si  ho naaranžovala, jogurt se na horkých palačinkách a politý horkým ovocem úplně jakoby roztekl. No nevadí, snad se vám sbíhají sliny i při pohledu na "neupravené" palačinky :)

Všem přeji krásný den!

Ač nerada, musím uznat že další školní rok už je za rohem a čeká na naše nebohé dušičky, až jim naloží pořádné dávky stresu, shonu a dlouhé probdělé noci nad knížkou z biologie. 

Loni jsem touto dobou navíc při střední škole měla i brigádu, kde jsem trávila téměř každé odpoledne a pokud ne, byla jsem se svým přítelem. Učila jsem se po večerech, o půlnoci pila další kávu, jen abych vydržela ještě aspoň hodinu. Ráno jsem vstala jako zombie, zapila to další kávou a jelo se dál.

Na konci týdne už se mnou nebylo k vydržení, nervozita, stres, únava.. Pořádně jsem se vyspala až v neděli. Takhle to probíhalo půl roku, kdy mi můj život jen rychle plynul mezi prsty a já z něj měla velký kulový. O Vánocích, kdy jsem si po dlouhé době užívala volna, mi došlo, že tohle není ten styl života, který jsem chtěla. Pokud jsem chtěla žít zdravě, a to já opravdu chtěla, patří k tomu i dostatek spánku, méně kávy a stresu.

Odřekla jsem některé směny v práci a trávila čas se svými nejbližšími nebo v knihách. A nebo u jezera. Na moje místo nikdo nechodil, a jelikož už jsem o meditaci něco málo slyšela, zkoušela jsem to právě tam. I těch pár minut klidu jsem si užila a cítila jsem se svěží a den jsem si užívala s chutí.

Klidné a tiché místo vytvoří relaxující atmosféru samo o sobě. Během meditace vás nesmí nic rušit. Takže vypnou mobily, tablety, televize a já nevím co všechno, a být na chvíli o samotě. Povolená je jen meditační hudba. Pohodou můžou nabudit i svíčky, květiny a přítmí.

Nastavte si budík o něco dříve s tím, že si sednete na postel a těch 5 minut té meditaci každé ráno věnujete. Tak se z toho stane zvyk. Po prvním týdnu navyšujte čas o 2 - 3 minutky. Když všechno půjde hladce, další týden přidejte zase stejný čas. Takhle po necelém měsíci budete zvyklí meditovat 10 minut denně, a to je fajn ne? :) Pokud ale nejste ranní ptáče nezoufejte. Podle antických pověstí je nejlepší čas na meditaci při svítání ale i při západu slunce.

V začátcích si všichni lámeme hlavu jak si správně sednout, kam dát ruce, kam si vlastně sednout,.. Všechny tyhle obavy nechte stranou, vždyť jde zatím jen o pár minut, ne? Začněte na nějakém pohodlném místě, klidně v posteli, na sedačce. ale samozřejmě i na zemi, pokud vám to není nepříjemné. Dávejte pozor na shrbená záda, ta nejsou povolená ani na začátku.

Nemusíte vydávat žádné zvuky ani si lámat prsty při zkoušení meditačních cvičení. Jednoduše relaxujte, to potřebuje vaše tělo nejvíc.

O čem vlastně meditace podle mého názoru je, je dýchání. Dýchejte nosem, velmi pomalu a klidně. Ideálně zadržte na chvíli dech mezi nádechem a výdechem. Při nádechu si představujte, jak do sebe nasáváte pozitivní energii a vše negativní při výdechu odplouvá pryč.

I když se všichni snaží při meditaci nemyslet, není to tak úplně možné. Každému proudí v hlavě myšlenky, mozek neumíme zastavit třeba tak jako právě dýchání. Zkuste se zaměřit na svůj dech nebo na bod mezi očima.

Meditace není jen duchovní záležitostí. Měli byste se nad ní zamyslet už jenom kvůli tolika benefitům, které nabízí. Mezi ně patří posílení pocitu štěstí a redukce úzkosti a stresu. Zlepšuje imunitní systém, snižuje bolest. Já se hlavně snažím ovládat své emoce, poznat sama sebe.

Upřímně doufám, že tímto článkem někoho nakopnu k tomu, aby zkusil něco tak jednoduchého ale perfektně uklidňujícího. Když mám špatný den, tímto způsobem nechávám všechny negativní emoce odejít pryč z mého těla a snažím se na ně alespoň na chvíli nemyslet. V jiných veselejších dnech mě meditace naplňuje a já si uvědomím všechny krásné drobnosti života, které by mě měly dělat šťastnou.

Prázdniny už jsou v půlce a to mi připadá, že ještě ani pořádně nezačaly, protože pořád jen prší nebo je zataženo. Mám sice mnohem radši podzim, ale na koupání v bazénu jsem se celý rok těšila.

Ti, kteří četli můj špenátový článek, vědí, že špenátu je doma habaděj, takže s ním bylo nutno nějak naložit. Na tomto smoothie mě baví to, že není vždy stejné a tak můžu využít zrovna ovoce, které máme doma. Základ je ale stejný - špenát. K zeleným smoothies jsem hledala cestu hodně dlouho. Nebyly tak slaďoučké a ani nevypadaly tak lahodně jako ostatní. Zvykla jsem si ale a taková zdravá bomba je v mém jídelníčku často :)

hrst špenátu

slunečnicová semínka

banán

jiné ovoce dle výběru - moje je s jablkem, ale může být i pomeranč, hroznové víno, borůvky, mango, kiwi, broskve, může být ale i mrkev či okurka

Banán a popř. i další ovoce oloupeme a nakrájíme. Vše hodíme do smoothie-makeru nebo do mixéru a zalijeme vodou.

V Kauflandu jsem objevila obří půl kilové balení špenátu, který byl zrovna ve slevě. Až doma mi došlo, "Co budu s takovým množstvím vůbec dělat?!" 

Na večeři jsem si udělala salát, do kterého jsem přihodila 2 hrsti salátu, ale sáček se zdál být skoro nedotčený. Proto teď pořádám špenátové hody.

K večeru jsem ten nejlínější člověk na Zemi a VAŘIT si zdravou večeři je pro mě nepředstavitelné, proto většinou smíchám jen nějakou zeleninu, kterou doma najdu. 

V pondělí byl můj poslední brigádní den, kdy jsem končila už o půl 10 (úlalá), takže jsem cestou domů skočila pro těstoviny. Oběd byl tedy jasný.

Těstoviny jsem povařila asi 8 minut (nezapomeňte osolit, jako já...) a na poslední minutku jsem k nim šoupla špenát. Já jsem se toho prvně docela lekla, ale klidně jsem mohla hodit víc, ono se to pak úplně ztratilo, přestože to byly asi 3 velké hrsti. Dělala jsem dvě porce, pro mě a pro přítele a každý měl chuť trochu na něco jiného. Ta jeho byla s tuňákem z konzervy a moje s vajíčky. Ta ale na fotce nevypadala tak hezky :D

Nakrájela jsem rajčátka, oloupala vajíčka, scedila těstoviny se špenátem a všechno to smíchala dohromady. Přítel si salát dochutil taveným sýrem a já kečupem slazeným stévií, ale myslím si, že pokud to posolíte, ani to nebude potřeba.

Pokud máte nějaký dobrý tip, co se zbytkem špenátu, budu ráda, když se podělíte :) Zítra mám v plánu klasiku, špenát na pánvičce a volské oko nebo něco podobného.

Mějte se krásně a užívejte sluníčka! 

Dneska to bude spíše článek o fotkách a o inspiraci. Není to jídlo, které sním za jeden den, jen příklady toho, co se nejčastěji objevuje na mém talíři.

Skoro vždy mám sladké snídaně. Na nic jiného nemám po ránu chuť a trocha cukru perfektně nastartuje můj den.

Dnes mám pro vás přichystaný osvěžující letní zákusek z tvarohu.

odtučněný tvaroh ve vaničce

hrudkovitý tvaroh jemný (Olešnický tvaroh)

bílý jogurt

3 vejce

vanilkový puding

třtinový cukr podle chuti

rybíz, nebo jiné ovoce

Všechny ingredience kromě ovoce smícháme dohromady a rozmixujeme tyčovým mixérem. Přidejte cukr podle chuti. Těsto nejspíš bude trochu tekutější, alespoň mě to tak udělalo, tak se nepolekejte. Těsto přelijeme do formy na pečení, kterou si vyložíme pečícím papírem a přidáme ovoce. Pečeme prvních 20 minut na 175°, pak dalších 30 minut na 150°.

Prázdniny nám začaly, sluníčko hřeje a noci jsou kratší a teplejší. I když o tom teple raději až později...

Včera kolem půlnoci vyjížděla dvě auta plná bláznů z malého městečka, kde všichni klidně a v teple spali, nebo si zrovna stěžovali na komáry. O 6 hodin později, kdy už jsme z Lysé scházeli, jsme jim tiše záviděli.

Kolem půl 1 ráno jsme se z Malenovic vydali nahoru po modré. V jinak tichém lese byly slyšet naše kroky, baterky namířené jen na cestu plnou kamení. Od pusy nám odcházela pára, ale i tak jsme všichni byli zpocení. Zásoby vody pomalu docházely a někteří se odvážili napustit si do bandasek vodu ze studánky, což se později ukázalo jako špatný nápad.

Počasí nám zatím přálo, obloha byla úplně jasná a pohled na všechny ty hvězdy, které ve velkoměstech nejdou pořádně vidět, byl ohromující. Pod námi leželo několik spících, avšak zářících  měst, přesně jako to naše.

Cesta nahoru trvala 3 hodiny. Meteoradar na Lysé ukazoval 7,5°C, ale pocitovka kvůli větru byla určitě nižší. Pokud tuhle šílenost někdy podniknete, určitě se oblečte lépe než já. Měla jsem hrubou mikinu a bundu a stejně to nestačilo. Na vrcholu jsme se všichni klepali jako ratlíci a nikdo nechtěl ani fotit, aby nemusel vytahovat ruce z kapes nebo pouštět horký čaj.

Východ Slunce stál ale za všechno utrpení. Ke zbytku snad není potřeba komentář, snad se budou fotky líbit i přes (ne)kvalitu. Výšlap za východem Slunce doporučuji všem, kteří mají alespoň trochu té romantiky v krvi.

První týden blogování je za mnou. Stejně tak i týden, kdy jsem se snažila začít si dávat více do těla, ale jsem pořád ještě zlenivělá z dovolené. 

POSTUP

Kokosový "mini" mugcake

Banánový s burákovým máslem

Dnes bych vám chtěla představit jednu z mála výzev, která mě nepřestala bavit hned po 10 dnech, jak se u těch stereotypních "občas" stává. Je zábavná, pro ty co milují běhání úplně ideální a hlavně, každý den překvapí něčím jiným.

Tuto běhací challenge vytvořila osobní trenérka a fitness blogerka Carly Rowena. Rozhodně nemusíte tuto výzvu pojmout tak, že to musí být 30 po sobě jdoucích dní. Já sama bych to asi nezvládla, navíc do svého cvičebního plánu zapojuji i posilování, které by mi 30 dní určitě chybělo.

Léto už je za dveřmi a poslední školní den je už také za mnou. To pro mě znamená spoustu času po ránu, který s velkým nadšením věnuji mé nejoblíbenější části dne - snídani. Ovesná kaše sice není nic světoborného, berte to spíše jako inspiraci.

ovesné vločky (já dala 150g, ale bylo toho trochu víc, i pro bráchu)

voda (uvidíte sami podle množství vloček, kolem 300 ml)

špetka soli

med

strouhaná kůra z citronu

chia semínka

ovoce na dozdobení

V menším hrnci smícháme vločky s vodou a solí. Po uvedení do varu stáhneme žár a povaříme 3 až 4 minutky. Do kaše přidáváme med, citronovou kůru a chia semínka. Kaši nandáme do misek a  ozdobíme ovocem. Já použila bílý rybíz, který nám roste na zahradě. Na snídani je ideální, protože aktivuje metabolismus, podporuje trávení a zlepšuje náladu.